|
|
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
|
| |
|
|
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
|
|
|
Global Climate Change - Water Springs and Landscape Memory
Švancárová, Rebeka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem této práce je tradice vytváření studánek a péči o ně ve výzkumném území chráněných krajinných oblastí Kysuce (SR) a Beskydy (ČR). Obě oblasti jsou charakteristické výskytem četných vyvěrajících pramenů vody. Okolí těchto pramenů si lidé na mnoha místech již odedávna zkrášlují tvorbou studánek. Tvorba studánek a péči o ně, se v průběhu času staly jistou formou tradice, spojené s úctou k vodě a celkově k přírodě. Cílem diplomové práce je identifikovat jaký posun v této tradici nastává a co to pro člověka signalizuje. Jde také o přiblížení souvislostí proměn tradic s globálními poruchami klimatu a se změnami ve vztahu a v hospodaření člověka s krajinou. Pro výzkum tohoto problému byly zvoleny metody charakteristické pro kvalitativní typ výzkumu, jako získávání dat prostřednictvím rozhovorů a pozorování, které byly následně vyhodnoceny pomocí rámcové analýzy. Jedná se o určitou mikroetnografii užší skupiny lidí, kteří se o studánky v daných oblastech zajímají. Klíčová slova: studánky, paměť krajiny, invence tradice, globální změny klimatu, ochrana přírody, zhuštěný popis, Beskydy, Kysuce
|
host ::
RSS.